Až do rozdělení Československé republiky jezdili zrakově postižení na rehabilitaci a rekvalifikaci na slovensko do Levoče. Po rozdělení státu bylo nutné v České republice tuto situaci řešit, protože na jejím území žádné pobytové rehabilitační a rekvalifikační zařízení neexistovalo. Česká unie nevidomých a slabozrakých získala v privatizaci objekt původních jeslí za symbolickou částku 1,- Kč. Budovu bylo nutno rekonstruovat, finančními prostředky přispěl stát, Magistrát hl. m. Prahy a holandská nadace.
Slavnostní zahájení provozu proběhlo 15. 9. 1994. Následně se prostory vybavovaly nábytkem a 1. 3. 1995 nastoupili první klienti do kurzů sociální rehabilitace. Jediným realizovaným rekvalifikačním kurzem byl kurz telefonistů. Výuka v tomto kurzu byla ukončena v roce 1998, kdy přišla digitalizace a začala éra mobilních telefonů.
Již od roku 1996 začalo postupné budování našich dílen. Nejprve vznikla košíkářská a keramická dílna, následně i tkalcovská. Jednalo se nejen o materiální vybavení, ale i o vytvoření obsahové náplně těchto kurzů, jejich akreditaci na MŠMT ČR a zajištění odborných pracovníků na výuku. Nejvíce starostí nám dělala příprava realizace masérského rekvalifikačního kurzu, na který jsme chtěli získat zdravotnickou akreditaci. Středisko Dědina bylo v té době odborným pracovištěm Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých, tedy občanského sdružení. Proto jsme měli v prvních třech letech zdravotnického garanta.
Byla to nejprve Střední zdravotnická škola na Alšově nábřeží, potom Revmatologický ústav a Nemocnice na Homolce. Spolupráce se zdravotnickými institucemi byla velmi komplikovaná, proto se SONS rozhodla za účelem vzdělávání nevidomých masérů založit nestátní zdravotnické zařízení Taktila s.r.o. V této podobě probíhalo vzdělávání masérů 10 let. I zde vznikala řada problémů finančních, organizačních a zejména při komunikaci s Úřady práce.
V roce 2000 došlo k transformaci střediska, SONS se stala zakladatelkou samostatné obecně prospěšné společnosti Pobytové rehabilitační a rekvalifikační středisko pro nevidomé Dědina, o.p.s.
Počátky naší samostatnosti komplikovala opět finanční situace, kdy nastavená výše dotace neodpovídala provozu pobytového zařízení. Přes všechny obtíže se zařízení rozvíjelo. V souladu s přípravami na realizaci zákona o sociálních službách naše programy krystalizovaly a vznikla řada dokumentů nezbytných k zajištění provozu a vycházejících ze standardů kvality. Legislativa nám umožnila získat statut nestátního zdravotnického zařízení, od roku 2009 realizujeme rekvalifikační kurz nevidomý a slabozraký masér pod naší gescí, máme registrovanou službu sociální rehabilitace a sociálně terapeutické dílny.
Fakultativní činnosti doplňují naše registrované sociální služby. Je do nich zařazena pracovní rehabilitace a doprava při doprovodech. Tyto činnosti si klient plně hradí.
Ve středisku jsou v dílnách vymezena chráněná pracovní místa. Pracují na nich absolventi našich rekvalifikačních kurzů.
Za 25 let absolvovalo sociální rehabilitaci 547 klientů a 420 klientů sociálně terapeutických dílen. Nově přicházejícím chceme v souladu s jejich potřebami být nápomocni při získávání znalostí, dovedností a porozumění.